|
|
Stanovení tlakových poměrů ve zhášecí komoře nízkonapěťového přístroje
Nevrzal, Filip ; Vávra, Daniel (oponent) ; Valenta, Jiří (vedoucí práce)
V této diplomové práci je nejprve provedena rešerše na téma možnosti měření tlaku. Následuje matematický popis termodynamických poměrů v použité zkušební komoře pomocí magnetohydrodynamických a Maxwellových rovnic. Další kapitola se zabývá zkušební komorou, přesněji její funkcí, jejím modelem a úpravami na ní provedenými. V praktické části práce jsou uvedena data naměřená senzory, které jsou v kapitole také blíže popsány. V další kapitole jsou porovnány reakční časy jednotlivých senzorů a jejich frekvenční spektra, získaná za pomoci rychlé Fourierovi transformace. Předposlední kapitola uvádí samotné měření na reálném přístroji a v poslední kapitole jsou tato data analyzována a blíže popsána.
|
|
| |
|
|
Jištění vedení proti přetížení a zkratu
Konšel, Ladislav ; Vaněk, Jaromír (oponent) ; Valenta, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce zahrnuje teoretické pojednání o působení elektrického proudu na elektrické vedení v oblasti přetížení a zkratu. Jedná se hlavně o tepelné účinky těchto nadproudů a jejich vliv na vlastnosti vodiče a jeho izolace. Práce obsahuje vztahy pro určení zatěžovacího proudu v závislosti na vlastnostech vedení a jeho okolí. Také se zabývá ochranou vodičů proti přetížení a zkratu. Práce zahrnuje i měření průběhu oteplování vodiče. Praktický projekt návrhu elektrického vedení je vytvořen v programu Sichr. Projekt obsahuje návrhy průřezů vedení a ochranných prvků jak pro bytový dům, tak pro jednotlivé byty.
|
|
|
Zkratové poměry v rozvodně 400 kV Sokolnice po zavedení přímé transformace 400/110 kV
Vojtěch, Pavel ; Špaček, Jaroslav (oponent) ; Blažek, Vladimír (vedoucí práce)
Cílem této Bakalářské práce je posoudit zkratové poměry,pro hladinu napětí 400 kV, v rozvodně Sokolnice před rokem 1995 a po něm,kdy došlo k instalaci transformátoru T402 a tím k zavedení přímé transformace napětí 400/110 kV.Práce zjišťuje poměry jak pro 3-fázové zkraty tak 1-fázové zkraty,pro varianty transformace 400/220/110 kV,tedy původní změny napětí a 400/110 kV,pro změnu,ke které dojde připojením transformátoru T 402. Na základě těchto výpočtu dojde k posouzení jmenovité zkratové odolnosti rozvodny podle parametrů zadaných od a.s. ČEZ Praha.
|
|
|
Návrh transformační stanice pro vyvedení výkonu z fotovoltaické elektrárny
Hanák, Miroslav ; Procházka, Aleš (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem transformační stanice na vyvedení výkonu z fotovoltaické elektrárny. Popisuje samotný návrh, jehož výstupem je výkresová dokumentace, která v praxi slouží pro provedení stavby. Je zde provedeno srovnání zda se vyplatí investovat do dražšího transformátoru, který má nižší ztráty naprázdno. Jaké budou náklady na provoz transformátorů za 20 let. Dále je proveden návrh kabelových přívodů nízkého napětí. Je srovnáváno, zda je výhodnější použít hliníkové, nebo měděné kabely. Návrh je proveden s ohledem na investiční náklady a minimalizaci provozních ztrát. Od provozních ztrát se odvíjí náklady na jejich provoz.
|
|
|
Posouzení připojitelnosti nového zdroje do sítě 110 kV
Kopečný, David ; Fojtík, Martin (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na problematiku připojování nových zdrojů do elektrizační soustavy. V první polovině práce je pozornost věnována popisu nového zdroje a způsobu připojení do elektrizační soustavy. V práci jsou vypracovány blokovací podmínky pro rozšířenou rozvodnu TR Neratovice. Před připojením nového zdroje obdrží provozovatel distribuční soustavy žádost o připojení. K ní přiložená studie připojitelnosti hodnotí zpětný vliv na distribuční soustavu a informuje provozovatele, jaká opatření je nutné provést pro spolehlivý provoz s novým zdrojem. Pro posouzení zpětných vlivů na distribuční soustavu je využit výpočetní software PSS Sincal. Na základě zpracovaných dat bude provedeno posouzení připojitelnosti synchronního generátoru do distribuční soustavy v místě rozvodny TR Neratovice.
|
|
|
Ochrany venkovních vedení vn a jejich koordinace s automatizovanými úsečníky
Šoustal, Petr ; Skala, Petr (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je popsání ochran pro venkovní vedení v distribučních sítích. Jsou zde popsány požadavky kladené na ochrany a základní členy ochran. Ochrany jsou rozděleny podle jejich ochranných funkcí. U každé ochrany je uvedeno její použití a její vypínací plán. Dále je v práci uvedeno nastavení ochran v reálné síti. Na této síti je poté simulováno místo zkratu a popsáno působení ochran. Práce se také zabývá koordinací ochran s automatizovanými úsečníky. Z této kapitoly vyplývá, že vzhledem k selektivitě není možné nasazení dvou a více recloserů ( dálkově ovládaných vypínačů ) do kmenového vedení sítě. V další kapitole jsou popsány dva zástupci recloserů dostupní na českém trhu a to OSM 27 a GVR 27. Kapitola popisuje a porovnává jejich funkční vlastnosti. Závěr práce obsahuje návrh chránění vedení při zahrnutí automatizovaných úsečníků ( dálkově ovládaných úsečníků a recloserů ). Návrh je pro dva různé limity ročního počtu přerušení a roční souhrnné doby trvání přerušení dodávky elektrické energie. Pro tyto limity má společností EGÚ Brno, a.s. navrženo několik variant nasazení dálkově ovládaných prvků z hlediska snížení nákladů na penalizace. Naším úkolem bylo vybrat variantu, která by se dala použít v reálné síti. Snížení nákladů nasazením recloserů je realizovatelné pouze u limitů Ln = 6 poruch/rok a Lt = 720 min/rok, kde je vybraná varianta č.4. Pro limity Ln = 8 poruch/rok a Lt = 1080 min/rok, není v reálné síti možná žádná varianta z hlediska selektivity.
|
|
| |
|
|
Výpočet zkratových poměrů dané sítě
Vyčítal, Václav ; Vaculík, Petr (oponent) ; Toman, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přechodnými jevy v elektrizačních soustavách zvláště pak zkraty. V první části práce je zkrat zařazen k ostatním typům poruch v elektrizační soustavě. Dále je v práci popsána obecná rovnice popisující časový průběh zkratového proudu a samostatné kapitoly jsou věnovány příčinám vzniku zkratů a nebezpečným dějům při zkratech. Hlavní část práce se věnuje odvození vztahu pro výpočet zkratových proudů pomocí složkových soustav a dále metodou výpočtu zkratových proudů podle ČSN EN 60909. Na závěr této části je zde uveden výpočet souměrného i nesouměrného zkratu v jednoduché síti. Poslední část práce se věnuje výpočtu zkratových proudů na přípojnicích v síti 110 kV. Schéma sítě i parametry prvků vychází z reálných hodnot a části distribuční sítě ČR.
|
|
|
Analýza provozu uzlu sítě po připojení jaderného bloku velkého výkonu
Prokop, Ondřej ; Varmuža, Jan (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá analýzou provozu uzlu sítě po připojení jaderného bloku. Cílem diplomové práce je popsat vliv síťových poruch na blok jaderné elektrárny. Práce řeší tři základní problémy: Vliv zkratu a výkonové nerovnováhy v síti na synchronní generátor jaderné elektrárny a její provoz v ostrovní síti. Práce je zaměřena zejména na blok jaderné elektrárny. V případě poruchy v síti je nutné sledovat další bloky v modelu a jejich ochrany, protože výpadek bloku by mohl způsobit rozpad soustavy. Pro účely simulace je vytvořen testovací model elektrizační soustavy. Model byl optimalizován v programu LUG, který slouží pro výpočet elektrických síti. Simulace dynamických dějů je provedena v programu MODES. Jednotlivé poruchy jsou nastaveny pomocí scénářů. Výsledky jsou generovány do výstupních souborů, ze kterých byla vytvořena analýza vlivu síťových poruch na synchronní generátor jaderné elektrárny. Schopnost synchronního generátoru obnovit původní rovnovážný stav nebo zaujmout nový rovnovážný stav při změnách provozních parametrů sítě je jednou z nejdůležitější vlastností bezpečného a spolehlivého provozu sítě. Při zkratu vzniká tlumený přechodný děj. Prodloužením doby trvání zkratu vzrůstá amplituda přechodného děje. Nebezpečí ztráty stability synchronního generátoru se zvyšuje. Proto se určuje mezní doba trvání zkratu, při které nedojde ke ztrátě stability. Mezní doba trvání zkratu pro zkoumaný generátor je dostatečná pro vypnutí zkratu ochranami (v nejhorším případě 0,8 s). Například v porovnání s vodními elektrárnami je výrazně delší. Na výkonovou nerovnováhu v síti reaguje jaderný blok stabilním přechodem do nového provozního stavu. Modely ostatních elektráren byly navrženy s vysokou spolehlivostí a tak v případě těchto poruch nedojde k jejich výpadku a nedojde k rozpadu soustavy. Vznik ostrovní sítě je doprovázen silnými proudovými rázy. Bloky musí být odolné proti těmto rázům. V ostrovním provozu často dochází k rychlým změnám elektrických parametrů. Proto bloky musí reagovat na tyto změny co nejrychleji a co možná v nejširších mezích. Pro tento účel se používá regulátor ostrovního provozu. V případě přebytkového ostrova lze u parních elektráren využít přepouštěcí stanici do kondenzátoru. Tento režim je velkou výhodou parních elektráren, které jsou tak schopné rychle reagovat na změny zatížení. Hlavním výsledkem práce je chování synchronního bloku jaderné elektrárny při různých poruchách v síti. Na základě zjištěných údajů lze konstatovat, že zkoumaný blok jaderné elektrárny je vysoce stabilní vůči poruchám v síti. Výsledky této práce umožňují pokračování v tomto tématu využitím reálného modelu sítě a reálného modelu bloku.
|
host ::
RSS.